Vlastní zodpovědnost a slova díků Davidovi.

Milé kolegyně, vážení kolegové,

přeji Vám krásné listopadové dny…

Když jsem dálkově studovala v Ostravě před mnoha lety, měla jsem to štěstí, že mne vozil kolega jeho autem. Byla to pohodlná cesta a směr Opava, Slezská Harta byl a stále je nádherný kraj. Já bych tehdy jezdila vlakem, tak to bylo příjemné plus ke studiu. Jednou mne požádal, zda bych mohla já řídit jiné auto, abychom jej do Ostravy převezli. Souhlasila jsem a cestou tam jej nabourala. Konkrétně jsem narazila do jeho auta přede mnou, takže jsem vlastně nabourala dvě auta mému kolegovi. Auta nebyla moc poškozená, ale byla. Prostě jsem nedobrzdila. Byla jsem tehdy fakt naštvaná. Proč to po mně chtěl, já vůbec nechtěla řídit cizí auto…to byly moje myšlenky v hlavě a nic víc. Když jsem to vyprávěla doma, tak mi bratr říkal: „Ale to byla Tvoje zodpovědnost“. Cvak… celé mi to docvaklo, ano, mohla jsem říct NE. Ale já řekla ANO a od toho okamžiku již byla vše moje zodpovědnost. Ani na tu kočku přes cestu, která to naštěstí přežila, to nelze svádět. Od té doby si jasně uvědomuji, že pokud něco z vnějšího světa přijmu, je to jen moje zodpovědnost, mnohokrát v životě jsem si na tuto událost vzpomněla… Následně děkuji kolegovi Laďovi, že se na mne tehdy vůbec nezlobil. Což jsem tehdy přes své „ublížení“ vůbec neviděla.

Proč to píšu?

Protože v dnešní době je řada rádců, koučů, inspirátorů Vašeho života. Je mnoho knih, i u nás v kanceláři jich mnoho naleznete k zapůjčení. Já osobně bych mohla jmenovat Jacka Canfielda, Mariana Jelínka, Petera Urbance a mnoho dalších, kteří mi opravdu „rozsvítili“ v mém profesním životě.

Je však třeba mít na mysli, že si mohu převzít, jen to, co se mnou opravdu rezonuje, mluví mi z duše. Naprosto něco jiného je slepě někoho následovat a pak hledat viníka. A to je ta zodpovědnost, tak ji cítím. Můžete se inspirovat mnohými, ale osud Vašich rozhodnutí je jen a jen ve Vašich rukou.

A pravý důvod těchto řádků pluje k Davidovi Kiršovi, člověku, který mi velmi pomohl na mojí – naší podnikatelské cestě, otevřel mi mnohé dveře, ukázal cestu… a kterého si velmi vážím.

I lidsky si jej vážím, skromný, milý, inspirativní…

Věděla jsem, to je ono, ano přesně tak bych to chtěla vést…Smartemailing, Mioweb, Milionové impérium, Online academy, mnoho cenných informací ze školení a osobních setkání. David za semináře v zahraničí platil hodně moc peněz a přinášel to jako první k nám do Česka. Věděl, že to má smysl.

David ví, že jsem mu vděčná za mnohé, což je milé. A moc za vše děkuji…

O to víc bolí, když někde čtu, že jsou to „šmejdi“. Opravdu to bolí. Přece má každý svoji zodpovědnost a nemohu se slepě ničím řídit. Jakože, když udělám těchto pět kroků, tak budu bohatá. A pokud ne, tak hledám viníka. Kdyby byla dřívější doba, snad by některé upálili.

A navíc, když právě dnes na cestě do Olomouce kouknu na plakát České spořitelny, je tam uvedeno: „Když ve Vás někdo věří, dokážete víc“. Nádherný slogan. Ale v důsledku, jestli budu mít konto u spořitelny, asi to nebude mít pro mne extrémní finanční dopad. To je přece jasné. Koučové působí v mnoha společnostech, a např. i Jan Mühlfeit dokázal svými koučovacími metodami pozvednout významně Microsoft a mohla bych vyjmenovat další desítky příkladů.

Takže moje výzva na listopad pro nás – za každé rozhodnutí jsme zodpovědní my sami, všechno kolem jsou jen naši zvaní nebo nezvaní rádcové, ale o svém životě rozhodujeme jen a jen my. A protipól odpovědi ANO je NE! Má stejnou váhu a máme právo používat obě cesty.

Krásné dny…

P.

P.S.

Věřím, že se uvidíme na semináři 9. ročník odborného semináře Národní účetní rady 7. 12. 2018.

A pod pokličkou

Slogan naší rodiny převzatý od spolužačky Bohunky Smolinské, který aplikuji dnes už nejen já velmi často, na nevyžádané rady (jsem od přírody typ, kterému mnoho lidí chce a potřebuje radit):

NRUNH – Nevyžádaná Rada Úplně Na H…

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.