RISK nebo JISTOTA aneb moudrost KOŘENŮ

Dobrý den milé kolegyně a milí kolegové,

v Portugalsku skvěle vaří…je to příjemný doplněk mojí cesty. Vybrala jsem si jedno z nejslunnějších měst Evropy – město Lisabon. Přesto ze čtyř plných dnů zde, dva mělo zcela pršet. Nakonec nepršelo celé dny. Po dnu vzdorování jsem si přesto nakonec koupila deštník. Bude to hezká vzpomínka na Lisabon, kdykoliv otevřu svůj deštník…Můžu být naštvaná kvůli zatažené obloze, můžu si to užít i takto… já to pojala, že tam nahoře chtějí, abych si v těch místních kavárničkách, kterých je tu spousta, s dobrou kávou, Sangrií, vínem a dobrým jídlem dokončila to, co jsem doma nestihla. Jo, nestihla jsem leccos… Tak dokončuji, úvodní slovo k měsíčníku, návrhy mých interpretací, návrh rozesílky, příklady k daňovému balíčku. Vše přijímám s pokorou. Je tu nádherně, město na 7 kopcích mi učarovalo, brána mořeplavců na cestách do oceánu, druhé nejstarší město Evropy. Zjistila jsem také, že můj pobyt v centru, zabookovaný na poslední chvíli je bez snídaně. Vůbec to neznám, v Česku to snad ani není. A tak jsem se dostala do úžasné kavárničky. Naproti hotelu, kde je skvělý výběr čerstvých džusů v rozličných kombinacích a skvělé portugalské koláčky z listového těsta plněné špenátem, pudingem a kdečím vším. Pán zde docela „kmitá“, tváří se vážně, pamatuje si, co si dávám, je to moje první ranní zastávka lehce pracovní. Když jsem šla onehdy večer na hotel, byl tam ještě, vytíral svoji kavárničku osobně. Pomáhá mu možná během dne otec, možná kamarád. Chvílemi je plno, chvílemi je prázdno. Koláčky zde peče sám, samozřejmě z listového těsta, určitě má slušný výdělek, ale zdá se, že je tam pořád a stále. Možná se s někým střídá po týdnu, ale spíše mi to připadá jako jeho živnost. Jistý výdělek, vysoké nasazení…Je Vám to povědomé?

Včera, když jsem potřebovala koupit podložku na jógu, kterou jsem nezvládla zakoupit v ČR, jsem si našla prodejnu Decathlon na opačné straně Lisabonu a cestou zpět jsem procházela překrásným parkem a našla úžasnou restauraci. A tak jsem šla na jídlo. Luxusní prostory, mosazné příbory, několik číšníků se zajímalo, zda mi nic nechybí, jídlo bylo skvělé, nejlepší, co jsem zde jedla. Úžasná byla i cena. Vedoucí číšníků se zajímal odkud jsem, zda mi chutnalo a zda mi nic nechybí…Dva způsoby podnikaní. Tento v nádherném prostoru, zřejmě pronajaté s nádherným vybavením, výhledem na vodní plochu s kachnami byl hodně příjemně luxusní. Taky dražší, téměř jednou tolik jako obvykle. A bylo tu docela rušno, rozhodně ne prázdno. Proti tomu jistota pána z kavárničky naproti hotelu s vlastní obsluhou, vlastním utíráním stolů a vlastním úklidem….

Jak tak tu rozjímám, přemýšlela jsem, jak je možné, že jsou dva tak protichůdné světy podnikání vedle sebe. A který bych si vybrala já? Jaký je mezi nimi rozdíl? Došla jsem k závěru, že hlavní rozdíl je riziko, které jsme ochotni podstoupit. Jedeme na jistotu nebo jsme schopni zariskovat? Risk ale znamená, že to nemusí vyjít. Možná budeme mít dluhy. Možná vstaneme a budete schopni riskovat znovu? Kdo z nás ví, který projekt a směr je životaschopný v rychle se měnící společnosti?

Nechám svůj příběh bez odpovědi…Zkuste se sami zamyslet. Přiznám se, že rozumím oběma světům, tomu na jistotu i tomu na risk…

Sama se ve svém životě řídím svojí intuicí, bez ohledu na ekonomická čísla… Je to můj svět a chápu, že ho každý nesdílí. Co mi připadá správné v daném okamžiku, tudy jdu. Ale úžasné je, že každý jsme originál i se svými cestami a řešeními. A já už se naučila neposuzovat 🙂

Krásný den ze Sintry, městečka nedaleko Lisabonu.

P.

Pěva Čouková

Zakladatelka a ❤️ Účetního Portálu ®

www.pevacoukova.cz

Komentáře
  1. Eva Teturová napsal:

    Pěvo moc krásně jsi to napsala 🙂

  2. Vlasta Merclová napsal:

    Je to krásně napsané a vžívám se do pocitů paní Pěvy. Byla jsem v Portu a mám stejné zážitky. 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.